Opat Desider Duchoslav Andres vystavěl v roce 1764 budovu nového pivovaru, která se stala první základní frontou později vzniklého čtyřhranného Zbraslavského náměstí. Původ domů na náměstí pod Havlínem spadá do posledního období kláštera, tzn. před rok 1785. Vystavěli je vrchnostenští úředníci. Do dnešní doby se nedochovaly, koncem 19. století byly nahrazeny novými domy. Řada domů na protější, východní straně náměstí, přiléhajících zadní frontou k tehdejší panské zahradě, byla postavena po roce 1788 místními živnostníky a stojí v téměř nezměněné podobě dodnes. Městečko se v té době dělilo na tři části -starou a novou Zbraslav a od těchto „odlehlou“ čtvrť zvanou Bílka. Název Bílka byl odvozen od domáckého bělidla plátna. Stará Zbraslav byla rozložena v blízkosti zámku (podzámčí), nová se rozkládala jihovýchodně od náměstí (nábřežní zástavba, nyní ulice U Malé řeky) a Bílka se svými asi 40 domovními čísly při silnici pod špýcharem. Zbraslav měla roku 1834 přibližně 1 000 obyvatel a 123 domovních čísel. Ještě v polovině 19. století bylo náměstí obklopeno po všech stranách starými baráčky. Neurovnané, podél okresní silnice hluboké příkopy naplněné bahnitou, stojatou vodou, čtvrť před pivovarem plná jam a výmolů, vítaný to útulek vepřů povalujících se v loužích, k tomu celé náměstí -popeliště drůbeže. Přibližně uprostřed budovy nového pivovaru stávala do náměstí ladem ležící nízká,kulatá, rozložitá budova s rovnou střechou, nad zdivem opatřená ochozem a železným zábradlím a malými okénky podoby střílen. V ní byly neohrabané dřevěné stroje, vyráběla se tam prý kdysi cikorka. Za prusko-rakouské války roku 1866 měla na Zbraslavi ležení pruská vojenská jednotka. Velitel, patrně s úmyslem opatřit si vhodné shromaždiště, nechal svými lidmi odkopávkami a zavážkami srovnat Zbraslavské náměstí, které do té doby bylo stále samá jáma a skladiště smetí a popela. Dále také prudce stoupající cestu z náměstí na Havlín vojáci upravili a učinili ji tak schůdnější. Nedaleko sochy sv. Jana Nepomuckého na náměstí stála mezi čtyřmi vzrostlými kaštany kamenná kašna a kolem ní byly vysoké lavičky k odkládání puten. Kašna stávala na tomto místě od nepaměti, napájena byla vodou z pivovarského vodovodu. V roce 1833 byla mrazem a stářím tak sešlá, že již vodu neudržela. Vrchnostenský úřad rozhodl o výstavbě nové nákladem 135 zl. Později byly okolo této nové kašny vysázeny zmíněné kaštany. Voda vytékala otevřenou trubkou, a kdo nepotřeboval vodu pitnou, nabíral vodu do nádoby přímo z kašny. Někdy se nabíralo třeba jen tak čepicí. Když přetékající voda z kašny dávala vláhu kořenům kaštanů, byly svěží a zdárně rostly. Po zprovoznění vodovodu byla kašna zrušena, stromy začaly hynout a asi do dvou let uschly docela. Příčinou toho byla spodní suchá půda, která se na celém náměstí skládá z dobrého zrnitého písku. Zmíněný vodovod byl uveden na Zbraslavi do provozu v roce 1910, průměrná spotřeba vody činila 1 000 hl (100 m3) denně. Zahájeno bylo také budování kanalizace (1909-1913).
Zdroj: Obrázky ze staré Zbraslavi, Autor: TOUŠEK Filip, 2019
